English

HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] - Maharashtra State Board Important Questions for Political Science [राज्यशास्त्र]

Advertisements
[object Object]
[object Object]
Subjects
Popular subjects
Topics
Advertisements
Advertisements
Political Science [राज्यशास्त्र]
< prev  1 to 20 of 66  next > 

खालील विधान चूक की बरोबर सकारण स्पष्ट करा.

भारतीय स्वातंत्र्य चळवळ राष्ट्रीय एकात्मतेस पोषक ठरली.

Appears in 4 question papers
Chapter: [4] समकालीन भारत : शांतता, स्थैर्य आणि राष्ट्रीय एकात्मतेसमोरील आव्हाने
Concept: भारत: संरचनात्मक परिमाण, मानसिक परिमाण आणि आव्हाने

चूक की बरोबर सकारण लिहा.

सुशासनामध्ये नैसर्गिक संसाधनांचा कुशलतेने वापर केला जातो.

Appears in 4 question papers
Chapter: [5] समकालीन भारत : सुशासन
Concept: सुशासनाची मूल्ये

खालील विधान चूक की बरोबर ते सकारण लिहा.

१९८० च्या दशकाला मानवतावादी हस्तक्षेपाचा सुवर्णकाळ म्हणतात.

Appears in 3 question papers
Chapter: [1] १९९१ नंतरचे जग
Concept: मानवी हक्क आणि मानवतावादी हस्तक्षेप

सहसंबंध स्पष्ट करा.

जागतिकीकरण आणि संस्कृती

Appears in 3 question papers
Chapter: [2] १९९१ नंतरच्या महत्त्वाच्या संकल्पना आणि समस्या : जागतिकीकरण
Concept: १९९१ पासूनचा जागतिकीकरण मुद्दा

सहसंबंध स्पष्ट करा.

गॅट आणि जागतिक व्यापार संघटना

Appears in 3 question papers
Chapter: [2] १९९१ नंतरच्या महत्त्वाच्या संकल्पना आणि समस्या : जागतिकीकरण
Concept: १९९१ पासूनचे आर्थिक मुद्दे

सहसंबंध स्पष्ट करा

गरिबी आणि विकास

Appears in 3 question papers
Chapter: [3] १९९१ नंतरच्या महत्त्वाच्या संकल्पना आणि समस्या : मानवतावादी प्रश्न
Concept: भारतातील गरिबी आणि विकास

खालील विषयावर तुमचे मत २५ ते ३० शब्दांत मांडा.

पर्यावरण संरक्षण ही काळाची गरज आहे.

Appears in 3 question papers
Chapter: [3] १९९१ नंतरच्या महत्त्वाच्या संकल्पना आणि समस्या : मानवतावादी प्रश्न
Concept: पर्यावरणाशी निगडित महत्वाच्या समस्या

दिलेल्या विधानासाठी समर्पक संकल्पना लिहा.

लोकांचा राज्याच्या निर्णय प्रक्रियेतील सहभाग 

Appears in 3 question papers
Chapter: [4] समकालीन भारत : शांतता, स्थैर्य आणि राष्ट्रीय एकात्मतेसमोरील आव्हाने
Concept: राज्याची भूमिका

भारताच्या परराष्ट्र धोरणाला प्रभावित करणारे घटक पुढील मुद्द्यांच्या आधारे सविस्तर लिहा.

(अ) भौगोलिक घटक

(ब) ऐतिहासिक घटक

(क) आर्थिक घटक

(ड) राजकीय घटक

(इ) आंतरराष्ट्रीय व्यवस्था

Appears in 3 question papers
Chapter: [6] भारत आणि जग
Concept: भारतीय परराष्ट्र धोरणाला प्रभावित करणारे घटक

खालील विधान चूक की बरोबर ते सकारण स्पष्ट करा.

जागतिकीकरणात बिगर सरकारी संस्थांचे महत्व कमी झाले आहे.

Appears in 2 question papers
Chapter: [2] १९९१ नंतरच्या महत्त्वाच्या संकल्पना आणि समस्या : जागतिकीकरण
Concept: १९९१ पासूनचा जागतिकीकरण मुद्दा

खालील प्रश्नाचे उत्तर ८० ते १०० शब्दांत लिहा.

जागतिकीकरणाचे राजकीय क्षेत्रावर झालेले परिणाम स्पष्ट करा.

Appears in 2 question papers
Chapter: [2] १९९१ नंतरच्या महत्त्वाच्या संकल्पना आणि समस्या : जागतिकीकरण
Concept: १९९१ पासूनचा जागतिकीकरण मुद्दा

दिलेल्या विधानासाठी समर्पक संकल्पना लिहा.

जास्त उत्पन्न देणाऱ्या जातीच्या बियाणांचा विकास सिंचन पद्धतीचा विस्तार-

Appears in 2 question papers
Chapter: [3] १९९१ नंतरच्या महत्त्वाच्या संकल्पना आणि समस्या : मानवतावादी प्रश्न
Concept: भारतातील गरिबी आणि विकास

खालील विधान चूक की बरोबर सकारण स्पष्ट करा.

नियोजन आयोगाची निर्मिती कृषी विकासाला प्रोत्साहन देण्यासाठी झाली.

Appears in 2 question papers
Chapter: [3] १९९१ नंतरच्या महत्त्वाच्या संकल्पना आणि समस्या : मानवतावादी प्रश्न
Concept: भारतातील गरिबी आणि विकास

आधुनिक काळात राज्याची भूमिका स्पष्ट करा.

  1. शासन
  2. आर्थिक प्रगती
  3. लोककल्याण
  4. राष्ट्र उभारणी
  5. शांतता व सुव्यवस्था
Appears in 2 question papers
Chapter: [4] समकालीन भारत : शांतता, स्थैर्य आणि राष्ट्रीय एकात्मतेसमोरील आव्हाने
Concept: राज्याची भूमिका

सहसंबंध स्पष्ट करा.

सुशासन आणि ई-प्रशासन

Appears in 2 question papers
Chapter: [5] समकालीन भारत : सुशासन
Concept: सुशासनाची मूल्ये

तुमचे मत नोंदवा.

ई-प्रशासनाने प्रशासनाला जनतेच्या जवळ आणले आहे.

Appears in 2 question papers
Chapter: [5] समकालीन भारत : सुशासन
Concept: भारतातील प्रशासकीय सुधारणा

समाजातील विविध घटकांचे हक्क सुरक्षित करणाऱ्या भारतातील विविध संस्था स्पष्ट करा.

Appears in 2 question papers
Chapter: [5] समकालीन भारत : सुशासन
Concept: विशेष संस्थात्मक यंत्रणा

आपले मत नोंदवा.

हिंदी महासागरात भारताची भूमिका.

Appears in 2 question papers
Chapter: [6] भारत आणि जग
Concept: हिंद महासागर क्षेत्र

मास्त्रीक्त करार संदर्भ ______.

Appears in 1 question paper
Chapter: [1] १९९१ नंतरचे जग
Concept: शीतयुद्धोत्तर काळातील प्रादेशिकवाद

खालील विधान चूक की बरोबर ते सकारण लिहा.

मास्त्रीक्त करार युरोपच्या संरक्षणासाठी करण्यात आला.

Appears in 1 question paper
Chapter: [1] १९९१ नंतरचे जग
Concept: शीतयुद्धोत्तर काळातील प्रादेशिकवाद
< prev  1 to 20 of 66  next > 
Advertisements
Advertisements
Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Important Questions
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Economics [अर्थशास्त्र]
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] English
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Geography [भूगोल]
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Hindi
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] History [इतिहास]
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Information Technology
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Marathi
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Mathematics and Statistics
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Political Science [राज्यशास्त्र]
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Psychology [मानसशास्त्र]
Important Questions for Maharashtra State Board HSC Arts (Marathi Medium) 12th Standard Board Exam [इयत्ता १२ वी] Sociology [समाजशास्त्र]
Share
Notifications

Englishहिंदीमराठी


      Forgot password?
Use app×